V následujícím textu se zamýšlím nad směrem, kterým se ubírá konzumní orientace tzv. „Západního světa“, co způsobuje lidská nenažranost a neomezený růst, jaké jsou příčiny radikalizace společnosti a nad možnostmi potřebných změn.
Blbá nálada
Ani ne deset let po „sametu“, již v roce 1997, si náš pan prezident Václav Havel všiml, že je ve společnosti „dusno a blbá nálada“. Nemýlil se. Rodící se demokracie v tržním hospodářství plodí zbohatlíky, ale i stres, chudobu, onemocnění, nejistotu, strach a nezaměstnané. Politici své chyby a nedokonalosti nastaveného společenského systému svádějí na neschopnost a špatnost lidí. „Blbou náladu“ ve společnosti vytvářejí politici, kteří dopustili, aby společenský systém lidi zotročoval, rozděloval, ožebračoval nebo vytěsnil na okraj, zatímco oni a jejich „kamarádi“ na něm zbohatli.
Nenažranost akcionářů (vlastníků)
Do ČR vstupuje zahraniční kapitál a přináší know-how na minimalizaci nákladů a maximalizaci výkonnosti velkých akciových společností, které se postupně rozšiřuje i na ostatní firmy. Začíná nekonečný proces zeštíhlování a zplošťování organizačních struktur, dochází k propouštění zaměstnanců a následné kumulaci funkcí u jednoho zaměstnance. Firmy dokonce pod ušlechtilou maskou péče o absolventy zavádějí tzv. „internship programy“, jejichž hlavním cílem je předání znalostí a postupná náhrada zkušených, avšak „drahých“ zaměstnanců levnými absolventy. Tyto nástroje a metody podporují nekonečný růst, tedy umožnění extrémní trvalé koncentrace majetku ve vlastnictví jedinců, který není dále investován, leží ladem a společnosti nic užitečného nepřináší.
Stresovaní otroci
Kumulace funkcí a požadavky na velké objemy vykonávané práce vedou k rodinným a zdravotním problémům zaměstnanců. Čím více zisku pro vlastníky, tím větší dopady na zaměstnance a jejich rodiny. Přibývá vystresovaných, vycucaných, vyhořelých a zotročených zaměstnanců, kteří pro to, aby mohli splácet hypotéky a vést establishmentem naprogramovaný konzumní život, udělají pro zaměstnavatele cokoli. Jsou ochotni pít energetické drinky, jen aby zvládli pracovní vypětí, chodit o víkendech na akce pořádané zaměstnavatelem, jezdit šaškovat na „team building“, zapojovat se do dobrovolnických činností, velebit zaměstnavatele na sociálních sítích a dalšími způsoby zdarma, ve svém volném čase, dělat svému zaměstnavateli PR.
Beznaděj propuštěných
Hůře na tom jsou propuštění zkušení zaměstnanci. Většině z nich se ani přes péči Úřadu práce nepodaří najít zaměstnání, ve kterém by mohli uplatnit to, co nejlépe umí. Sehnat slušné zaměstnání bez známostí prakticky nelze. Často jsou lapáni do MLM sítí finančních poradců nebo prodejců nepotřebného zboží na živnostenský list. Kromě odrbání své rodiny a známých vnucením nepotřebných produktů navíc mnoho neprodají. Těchto lidí jsou statisíce. Nejsou nezaměstnaní, ale nejsou ani příliš ekonomicky aktivní.
I propuštění trpí depresemi a stresem. Mají výpadek příjmů a jsou nuceni vzít jakoukoli práci za nevýhodných podmínek. Riziko rozpadu rodiny a bezdomovectví je u propuštěných vysoké a nemožnost sehnat slušnou práci často vede ke zdravotním, zejména psychickým problémům.
Náklady na nenažranost
Pokud bychom měli vyjmenovat hlavní položky nákladů společnosti na nenažranost vlastníků a nekonečný růst, pak jsou to: zvýšené náklady na zdravotní péči - zejména na nemoci kardiovaskulární, nádorové, psychiatrické a neurologické, dále zvýšené náklady na sociální zabezpečení, na činnost Úřadů práce a na činnost Městské a státní policie. Mezi náklady na nenažranost a nekonečný růst také patří investiční pobídky. Pomocí nich sem některé vlády zahraniční nenažrance lákají, aby tu postavili fabriky, realizovali novodobé otroctví za almužnu, která stěží pokryje reprodukční náklady, a aby kvůli svému nekonečnému růstu zatěžovali naše veřejné finance.
Ohrožení fyziologických potřeb radikalizuje
Přidá-li se ke strachům ze ztráty zaměstnání, bydlení, rodiny a dobrého zdraví obava o bezpečnost a budoucnost, chybí jen krůček k posunu občanského postoje k radikalizaci. Tam, kde jsou ohroženy základní fyziologické potřeby (jídlo, pití, domov, teplo, bezpečí,…), jdou hodnoty, jako jsou tolerance, multikulturalismus a solidarita s uprchlíky stranou. Pocit ohrožení je umocněn prohlášeními politiků, že uprchlíky – vyznavače Islámu domestikujeme a dáme jim práci, kterou u nás, i z důvodů výše uvedených, nikdo nechce dělat.
Nekonečný růst škodí
Nekonečný růst vede k postupné destrukci a zhroucení společenského systému. Zisky z nekonečného růstu jsou zaplaceny zvýšenými výdaji ze zdravotního a sociálního pojištění, vyvolané opotřebovanými „lidskými zdroji“, kteří na nekonečný růst doplácejí svým zdravím, ztrátou majetku a hodnotného života.
Pokud se zdroje nekonečného růstu někde vyčerpají, hledají se jinde, někdy i formou „barevných revolucí“ a „vývozu demokracie“ do některých zemí, které do „Západního světa“ nikdy nepatřily. Vyčerpávání nebo hledání nových zdrojů nekonečného růstu je doprovázeno nepokoji, revolucemi a válkami.
Zastavme nekonečný růst
Vítězství Donalda Trumpa, preference Marie Le Pen a dalších evropských „protiestablishmentových politiků“ a další indikátory signalizují, že model nekonečného růstu za každou cenu selhává. Lidé díky neschopným a zkaženým establishmentovým politikům „Západního světa“ pociťují ohrožení svých základních fyziologických potřeb, a s tím ani nonstop propaganda a mnohaleté vymývání mozků skrze veřejnoprávní média, jakož i média ve vlastnictví zastánců nekonečného růstu, nic nenadělá.
Jak na to?
Lidé si přejí změnu, ale návody na změnu v mainstreamových médiích nenajdeme. Nekonečný růst a extrémní kumulaci vlastnictví osob lze brzdit několika způsoby. Jeden z nich je výrazné zdanění extrémně bohatých.
Další možností je omezení soukromého vlastnictví rodiny na ekvivalent deseti miliard USD, což by jí mělo zajistit pohodlný život. Zbytek by se musel nainvestovat do podnikání s tvorbou pracovních míst, do péče o potřebné nebo odevzdat státu. Tak by kapitál, získaný na úkor lidí, kteří jej vytvořili svojí prací, nezůstal ležet ladem v jejich neprospěch.
Toto jednoduché opatření dokáže zabránit nepokojům, revolucím a válkám, protože je nebude mít kdo financovat. Pro spokojený život je potřebné zařídit, aby chudoba vůbec neexistovala, aby byla jen střední a vysoká úroveň dostatku. Pokud je člověk workoholik, ať si klidně vydělává! Čestný soukromý byznys formou poskytování služeb společnosti je zcela přijatelný a nikdo v něm nesmí být omezován.
Vždyť co hýbe bohatými lidmi v současném světě? Touha po penězích to není. Hýbe jimi banální přání pochlubit se před ostatními. Že má skvělé letadlo, dům s padesáti pokoji a čistí si zadek bidetem, který stojí víc, než vydělá jeho zaměstnanec za rok. Všechno to jsou směšné hlouposti, které jsou lidem vnuceny konzumní společností, módou, kterou vytváří chytří k oklamání hlupáků, aby bylo snažší vymámit z nich peníze.
Neomezený kapitál ve společnosti vyvolává agresi, provokuje závist, přání manipulovat druhými, napomáhá k nepokojům a válkám. Čím více lidí si to uvědomí a bude vyžadovat brždění tvorby neomezeného kapitálu, tím větší šance na záchranu naší civilizace…
