Chceme volit?

Celý svůj život můžeme strávit analyzováním příčin neutěšeného směrování západní civilizace, můžeme hledat a přít se o ty nejlepší recepty jak to zlepšit, a přitom si ani neuvědomujeme, že my sami svým přílišným materiálním zaměřením to špatné, co kritizujeme, několikrát denně podporujeme. Kdo z nás tlačí na politiky a který politik tlačí na parlament a vládu, aby se změnil špatný zákon? I kdyby si na to někdo motivovaný našel čas, je to nákladný běh na více než jedno volební období. Copak běžní lidé dokáží rozpoznat manipulace politiků? Umí lidé rozpoznat pro společnost prospěšné a účinné projekty? Mají lidé dostatečné informace a vzdělání pro to, aby mohli kvalifikovaně posoudit, zda jsou sliby a činy politiků pro společnost výhodné?

Představme si, že lidé mají k tomu, aby mohli ve volbách věcně správně rozhodnout, potřebné informace a vzdělání. Dokáží si v dnešní ekonomice, postavené na výkonnosti a finančním zisku, najít čas pro zpracování informací, analýzy, závěry, jednání s politiky a na prosazování svých závěrů u politiků? Pokud by se stal zázrak a lidé si potřebný čas našli, budou politici ochotni zpracovávat nápor požadavků občanů, které jsou v rozporu s jejich zájmy?

Volby mají smysl, ale ne ve stávajícím systému parlamentní zastupitelské demokracie. Volit by se mělo přímo z těch zástupců lidu, kteří nezištně vykonali dobro pro druhé,aby v tom mohli pokračovat bez překážek a z titulu moci svěřené lidem.

Není pravdou, že nevolit je špatně. Naopak, v systému, kdy je každá volba ve výsledku neúčinná, je neúčast v takových volbách jediná možnost, jak projevit skutečně svobodnou, kampaněmi nezmanipulovanou vůli a zachovat si čisté svědomí. Nevolit ve špatném systému je silná zbraň. Nízká účast vždy vyvolá diskuzi o potřebě změny. Kdo volí "menší zlo", stále volí zlo a pak se nemůže divit, že se i přes veškeré úsilí volit, jeho život nelepší. Co na tom, zda svojí nevolbou podpořím toho či onoho, když je cíl všech sponzorů, kandidátů a vyvolených stále stejný, tedy větší vliv, moc a bohatství? Kdy pochopíme nesmyslnost zastupitelské parlamentní demokracie a kdy nám dojde, proč říkají, že nikdo nic lepšího nevymyslel?

Jak pokrytecké pak je, když nám ti, kteří se účelově zdržují hlasování ve sněmovně, říkají, že využít práva nevolit je cosi špatného, cosi, co něco dobrého poškozuje a zároveň něco špatného posiluje. V takovéto případnosti si nelze nepoložit otázku, zda je normální a přirozené, že výsledky voleb záleží na počtu voličů, a zda je demokratické, aby strany bez dostatečně uvědomělé členské základny v zastupitelské parlamentní demokracii, zastávaly významné funkce.

Vždyť si jenom všimněme, jak se chovají voliči. Jsou jako malé děti o Vánocích. Odhlasují si svá přání, a pak čekají, co se jim nadělí. Až časem si možná uvědomí, že za desítky voleb se to ani jednou nepovedlo dobře, protože tak je systém záměrně nastaven. Volební systém nastavený mocnými nemá lidi spojovat, ale rozdělovat. Mocní se jednoty bojí, proto lidi rozdělují volebními systémy, které umožňují volit z desítek stran.

Čím častěji lidé chodí k volbám, tím horší je stav země. Společenský systém je nastaven tak, aby vyhovoval jen mocným a bohatým, aby ty ostatní zotročoval. Jen hlupáci věří pohádkám, že když budou všichni uvědoměle volit, bude lépe. To by se nejdříve musel změnit společenský systém, a nízká účast ve volbách je první krok k tomu se nad tím zamyslet.

Lidé ve stranické zastupitelské parlamentní demokracii nikdy nemohou rozhodovat za sebe, protože jiní už dávno před volbami rozhodli, koho si mohou vybrat. Jediné co mohou lidé skutečně částečně rozhodnout je to, kdo z předhozených a pod pořadovými čísly seřazených kandidátů uspěje. A tím to končí. Kdo si myslí, že svojí volbou v takovémto systému rozhoduje o tom, jaká bude naše země nebo Evropa, je stejný hlupák jako ten, kdo od čerstvě zvoleného předsedy společenství vlastníků bytových jednotek očekává zkvalitnění svého života.

Politika je nežádoucí společenský jev, škodí lidem. Politika znamená lhaní, podvádění, manipulace, okrádání, násilí a zabíjení v zápase o moc a vliv. Moc a bohatství jsou východiskem jakýchkoliv politických aktivit, lidská práva, svoboda a demokracie jsou jen nástroje k jejich dosažení - nástroje pro ohlupování mas. Lidé  jdou do politiky kvůli svým mocenským a kořistnickým zájmům nebo jsou využity známé osobnosti, které mají přitáhnout voliče.

Je to jako vždy. Sotva skončily volby, a politici už zase soudí a obviňují voliče. Tentokrát z toho, že svojí neúčastí ve volbách umožnili vítězství jejich konkurentů. A přitom si ani nevšimli, že se lidé svobodně rozhodli investovat svůj čas, který jim ještě zbývá, mnohem smysluplněji.

Kdo si myslí, že se mu využitím aktivního volebního práva zlepší život, ještě nedospěl. Kořenovou příčinou všech problémů lidstva totiž není neúčast ve volbách nebo nesprávná volba, ale špatné povahové vlastnosti a nastavené vzorce chování.