Hrobaři tržního hospodářství

Známý ekonom dobra a zla Tomáš Sedláček pronesl zhruba tato slova:" Klesne-li poptávka o dvacet procent, můžeme propustit dvacet procent zaměstnanců. Mnohem lepší by ale bylo pracovat od pondělí do čtvrtka a pátek věnovat rodině". K tomu dodávám, že každý následek má svoji kořenovou příčinu a problém lze vyřešit jen odstraněním jeho kořenové příčiny. Dosadíme-li výše uvedená slova renomovaného ekonoma do tohoto jednoduchého příčinného vztahu, pak nám Tomáš Sedláček předkládá takovouto porci svého "ekonomického pokrmu": „Příčinou poklesu tržní poptávky je pětidenní pracovní týden.“ Takovéto výzvě nelze odolat ...

Osobně se domnívám, že je pokles poptávky vyvolán zvýšením cen, snížením příjmů a snížením kvality (hodnoty), přičemž kvalitou rozumím dostat požadované včas, v požadované kvalitě, za skutečně rozumnou cenu (tedy ne tu marketingovou, reklamní). Přeneseme-li se do prostředí agregátní (celkové) poptávky, tak ta je tvořena součtem spotřeby domácností, hrubých investic, veřejných výdajů a čistým exportem. Pokles agregátní poptávky tedy ovlivňuje pokles spotřeby domácností, pokles investic, pokles vládních nákupů a pokles našeho vývozu do zahraničí a naopak. Nic o vazbě na trh pracovní síly tyto základní ekonomické rovnice neobsahují. Sebrat na agregátní úrovni 20% práce zaměstnaným lidem při poklesu 20% poptávky znamená jen další pokles poptávky z důvodu snížení hodnot všech výše zmíněných identit, od spotřeby domácností, po pokles čistého exportu.  Ale o to ani tak nejde, vše jsou to jen takové teoretické „třesky plesky“ některých ekonomů.  

Samozřejmě, že je správné věnovat svůj volný čas rodině, ale pokud má rodina v dnešní společnosti, založené na penězích a konzumu fungovat, tak tam, kde je peněz nedostatek, rodič upřednostní příležitostný výdělek před časem, stráveným s dětmi. I děti samotné jsou dennodenně masírovány reklamou, spolužáky a bohužel, na rodičích spíše ocení značkovou elektroniku, drahé oblečení a možnost celý den vysedávat u obrazovek, než společně strávený čas.

Tržní hospodářství, tak jak jej popsali ekonomičtí velikáni (a je jedno, o jaké pojetí ekonomie se jedná), může fungovat pouze v prostředí, kde jsou k tomu vytvořeny vhodné podmínky. Jelikož k jejich vytvoření nikdy nedošlo, známe dnes více než deset různých ekonomických škol a směrů,  z nichž ty nejznámější mezi sebou neustále soupeří o tu "svoji pravdu", která se prolíná do předvolebních kampaní a celkového politického prostředí.

Špičkové ekonomy, ekonomické analytiky a politology přitom ani nenapadne, že příčinou všech ekonomických problémů, včetně problémů ekonomik zemí, společenství, unií, federací a konfederací, není (ne)realizace té či které ekonomické teorie a toho či onoho směru z politického spektra. To bychom se neustále motali (a motáme se) ve spirále směrem dolů, směrem k úpadku lidské západní společnosti, ale stále ještě zdobené pozlátkem nadbytku nepotřebného zboží a potravin, byť klesajícím. Kořenovou příčinou všech ekonomických, sociálních a politických problémů je duchovní a mravní úpadek přirozených lidských hodnot, jako jsou konat dobro pro druhé, láska a vděčnost.

Nevychází-li veškeré aktivity ve jménu svobody, demokracie a dodržování lidských práv ze základních duchovních a mravních hodnot lidské společnosti, pak jsou jen manipulativním postojem pro přikrytí nečistých mocenských záměrů, které kromě společenského prostředí deformují i ekonomiku a její trhy. Ve kterých rozhodnutích, sankcích a hrozbách komukoliv nepohodlnému, například ze strany USA nalezneme dobro, lásku a vděčnost? Co je ve skutečnosti boj USA za svobodu, demokracii a lidská práva? Jak je možné, že po zahraničních aktivitách USA, které jsou nazývány bojem za svobodu a demokracii, zůstávají chudí, nemocní a mrtví? Jistě se najde dost lidí, kteří se mnou nebudou souhlasit, a to ani po zkušenostech z mnoha svobodných voleb, které nikdy nic pozitivního nepřinesly. Nyní mají lidé již dostatek informací a možnost zamyslet se, co je dobro, kde vidí dobro, co dobrého udělali pro ostatní, kdo přijímá jejich lásku a komu jsou za to vděčni...

Lidé nyní mají možnost si uvědomovat, že přirozeným cílem každé lidské činnosti není zisk, ale vytváření hodnot, prospěšných pro zdravý vývoj společnosti. Ve společnosti, založené na hodnotách, je pro všechny práce dost. V takové společnosti je zalesnění pozemku nebo vyčištění potoka více ceněno, než pomoc advokáta nebo finančního poradce. Vyžadování a kontrola dodržování tohoto hodnotového rámce pak zajistí poptávku po přirozených podnikatelských aktivitách, eliminuje lichvu, přeprodeje a podnikatelské aktivity, které z dlouhodobého hlediska ohrožují život na Zemi.

Ve společnosti, kde politici ani kněží nemají žádnou výkonnou moc, tito nemohou poškozovat lidské společenství a tržní hospodářství kvůli svým soukromým zájmům. Lidé si dokáží vládnout sami. Své vůdce si umí zvolit referendem, věří v rozhodovací pravomoc lidového shromáždění. Lidé si sami umí zajistit a ohlídat, aby ve všech výkonných funkcích veřejné správy seděli pečlivě vybraní a periodicky přezkušovaní odborníci, aby ve veřejné správě neexistovaly politické funkce. Životy občanů se nesmí odvíjet od výsledku soupeření několika desítek politických psychopatů, lhářů a zlodějů, ale od přání a tužeb lidu.

Politické strany samozřejmě mohou existovat a svými návrhy a činností přispívat ke zlepšení společnosti, stejně jako spolky. Ve volbách ale mohou kandidovat pouze odborníci na konkrétní funkce a místa, kteří jsou schopni prokázat svoji kvalifikaci a poctivé nabytí svých majetků, a to včetně osob blízkých. Prokáže-li se, že byl majetek získán nepoctivě, nebo nebyla splněna daňová povinnost, bude takovému kandidátovi na veřejnou funkci nepoctivě nabytý majetek okamžitě zabaven. Těmito preventivními opatřeními lze přímo v zárodku účinně a efektivně odstranit korupci, klientelismus, tunelování veřejných financí, dobývání renty politiky, a současně zvýšit výkon veřejné správy.

Pokud existují mravně únosné limity minimálních a maximálních příjmů jak pro soukromé fyzické tak soukromé právnické osoby, nemůže se stát, že by se neustále rozevíraly nůžky mezi chudými a bohatými, zabrání se podvodům, spekulacím, krizím, válkám a ušetří se veškeré náklady na řešení problémů s tím spojených. Všechny negativní externality, tržní deformace, selhání politiků, krize a války nejsou způsobeny neviditelnou rukou trhu nebo špatným řízením, ale tolerancí bezbřehé koncentrace majetku a kapitálu.

Výše popsaný systém s jeho hodnotami a základními ochrannými mechanismy však v moderních demokratických ekonomikách nenalezneme. Už jenom snahy o zavedení základního příjmu, či zavedení institutu referenda, jsou politiky většinově odmítány. Jsou to právě námi volení demokratičtí politici, kdo kopou hrob tržní ekonomice, tedy ti, kteří tržní hospodářství otevřeně hlásají a podporují. Všimněme si, že politici, které si platíme, se svými trapnými kauzami nejsou žádní nositelé základních duchovních a mravních hodnot. Všimněme si, jak lpí na svých funkcích a přenášejí politický vliv do výkonných funkcí ve veřejné správě, jak se brání základnímu příjmu a referendu, jak se svými útoky a „nastolováním agend“ snaží rozdělovat společnost, namísto toho, aby ji sjednocovali. Že to nedělají kvůli lidem, kteří je zvolili, ale kvůli svým rentám a moci, už je evidentní.

Říkají nám, že lepší systém, než který máme, doposud nikdo nevymyslel, že neexistuje. Ale on existuje. Je to systém, kde je podporována duchovní a mravní výchova, založená na základních lidských hodnotách, kde dobré a svobodné mezilidské vztahy mají v celé společnosti přednost před finančním profitem a jsou společností podporovány. Je to systém, kde nevládnou politici ani kněží, kteří zejména sledují své vlastní zájmy, utváří kliky a bojují sami mezi sebou. Je to systém, který podporuje spojování lidí a nikoliv jejich rozdělování. Je to systém, kde jsou zákonem stanoveny minimální a maximální mzdy, protože příliš nízké a extrémně vysoké mzdy, renty a zisky jednotlivců společnost ničí…